Zdroj: http://www.lukaszednicek.cz/novinky/west-highland-line-nejpusobivejsi-zeleznicni-trate-evropy-myma-ocima-312  •  Vydáno: 6. 1. 2014 12:51  •  Autor: Lukáš

West Highland Line – Nejpůsobivější železniční tratě Evropy mýma očima (3/12)

West Highland Line  – Nejpůsobivější železniční tratě Evropy mýma očima (3/12)V třetím díle seriálu železničních tratí, které mne při toulkách Evropy zatím nejvíce uchvátily, se podíváme na sever Velké Británie, do Skotska. Stejně jako celá Velká Británie, tak rovněž její skotská část má téměř dokonalou úroveň dopravní infrastruktury. Přesto nelze považovat železniční i silniční infrastrukturu za zrovna hustou, jelikož Skotsko protíná náročný reliéf skotské vysočiny ve středních partiích Skotska. Nejrychlejšího železničního dopravního spojení se dočkáme mezi skotskou metropolí Edinburghem a třetím největším městem království - Glasgowem. A právě tam začíná naše putování po "West highland line" z Glasgow napříč skotskou vysočinou, přes Fort Wiliam až do přímořského Mallaigu.

West Highland line nebo také Iron Road to Isles je pojmenování pro nejznámější scenérickou železniční trat ve Velké Británii a pro jednu z nejspektakulárnějších železničních tras na světě, kterou ocenila už celá řada renomovaných cestovatelských serverů a deníků.

Putování po West Higland line začíná v jádru historického Glashow na nádraží v typickém britském stylu, v Glasgow Queen Street. Honosné nádraží plné vysokorychlostních jednotek jako TGV, ICE apod. nečekejte ... U kusých kolejích zdejších nástupišť naleznete pouze motorové jednotky určené pro cesty směr sever Skotska a sousední Edinburgh. Spojení s Londýnem a centrální Británií zajištují vlaky vyjíždějící z druhého místního nádraží - Glasgow central.

Již při výjezdu na sever skotska z Queen street panuje ve vlaku tak trochu česká venkovská atmosféra plná pohody a dobré nálady. Mimo řadu turistů a cestovatelů kteří přijíždí za skotskou přírodou z různých koutů světa, budou s Vámi sedět ve voze hlavně místní skotové vracející se z města domů mimo aglomeraci Glasgow, kteří při svých často hlasitých debatách neopomenou vytáhnout na stůl láhev nějaké ty pravé skotské whisky.

Jelikož charakter počasí na britských ostrovech je všem dobře znám, nebudu ho nijak více zmiňovat. Pouze to, že během cesty na sever Skotska to platí ještě dvojnásobně než v jiných koutek Británie, tak se Vám lehce stane, že ze slunečného počasí a krásných vyhledů na kroutící se trať podél oblých vrcholů skotské vysočiny se rázem stane deštivé počasí se silným oparem a nízkou viditelností. At už však počasí je jakékoliv, tak určitě nevynechejte zastávku Arrochar and Tarbet. Pokud zde vystoupíte tak po párminutové chůzi dojdete ke břehu druhého nejznámějšího jezera Skotska - Loch Lommond. Lochnesku zde zrejme neuvidíte, kdežto uchvatné scenérie zvedající se skotské vysočiny v okolí jezera ano. Přičemž přímo nad jezerem spatříte v širokém okolí nejvyšší bod - Ben Lommond. Při cestě zpět na nádraží se můžete zastavit v drobné kavárně nebo restauraci kousek od jezerního molu.

Při cestě dál na sever od jezera Loch Lommond se stává krajina stále více pustější a bezlesnatou až se stane moment, kdy vlak zastaví na nádraží, kde v okolí uvidíte jen holé zaoblené kopce a údolí bez jakékoliv porostu. Přesto Vás tato krajina uchvátí a budete sledovat každý uběhnutý kilometr s téměř otevřenou pusou. Navíc pokud pojedete s dostatečných časovym predstihem a budete si chtít udelat pauzu není nic lepsího nez na jedné z malých zastávek vystoupit a využit maximálního komfortu témer každého nadrazí i v naprosto pusté krajině, kde mimo čekárnu najdete častokrát i malou kavárničku, prodej železničních suvenýrů nebo ochutnávku whisky.

Po bez mála čtyřech hodinách jízdy z Glasgow se začíná rýsovat nejvyšší část skotské vysočiny a zároven celé Velké Británie, pohoří Grampiany. Jeho celá krása se nám ukáže až v zřejmě nejznámější zastávce celé West Highland line  - při zastavení ve městě Fort William. Vzdálensot Glasgow - Fort William většina vlaků urazí bez 15 minut za 4 hodiny. Mimo malebné jádro, je městečko významné hlavně jako výchozí bod tůry po údolí Glen Nevis a k výstupu na nejvyšší vrchol zminovaného pohoří Grampiany, Skotska i celé Británie - hory Ben Nevis.

Mnoho cestovatelů bere Fort William jako finální bod popisované trati, ovšem leckteří zapomínají na místa, pro které se vyplatí si trip prodloužit a které se nachází právě ve zbývající části trasy mezi Fort William a přístavním městečkem Mallaig, posledním místem West Highland line.


Jedním z takových mít, které by hlavně železniční nadšenci neměli opomenout je viadukt Glenfinnan. Postavený na sklonku 19. století a patřící si mezi nejobdivovanější viadukty a stavby svého druhu v celé Británii. Díky své slávě se dostal i na desetilibrovou bankovku nebo do filmových sérií Harryho Pottera.

Okoli viaduktu Glenfinnan


Druhým takovým místem, které by jste neměli při pokračování do Mallaigu přehlednout a třeba se na chvíli i zastavit je zastávka Morar. Stejnojmenné městečko proslavily hlavně blankytně bílé písečné pláže odkud je za dobrého počasí výhled až na nedaleké širé moře.

Za výše uvedenou zastávkou Morar už následuje závěrečné místo našeho putování po West Higland line, městečko Mallaig. Pokud zde vyrazíte hlavně za účelem vidět něco neokázalého a hodně zajímavého budete dost možná zklamání. Mallaig je lehce průmyslové a dřívější rybarské přístavní mestecko, které těží hlavně z cestovatelů a turistů, kteří zde dorazí po železnici a mají chut si zde dát nějaké tradiční jídlo jako třeba fish and chips a k tomu třeba skleničku nějaké chutné místní whisky.

At už se budete oddávat gastronomických pokušením a nebo pozorovat ruch ve zdejších přístavu, tak si mužete být jisti tím, že jste se projeli po jednom z nepozoruhodnější kousků železničního stavitelství starého kontinentu a k tomu viděli uchvatnou skotskou krajinu.

L.